Co tam k**** budu říkat? Vezmu si tam foťák!
To byly první dvě myšlenky, když jsem dostal pozvání na rozhovor do Českého rozhlasu Vysočina. Dobře, něco ze sebe asi dostanu, ale hlavně je to šance dostat se do nového prostředí, kde snad půjde provětrat můj starej foťák na film, černobílej film!
Kdybych se náhodou ztratil (a že k tomu nebylo při příchodu daleko a při odchodu ještě blíž), tak podle dveří trefím bezpečně.
Asi to bude náročný, takže už na zápraží dostávám od „komunikátorky“ Petry kávu. Hned je den příjemnější a začínám být ready, tak už se jen rozmluvit…
První pokyn splňuju, druhým si nejsem úplně jistej. Snad to nebude jako dveře u auta – nevím, kdo by to sklo potom zametal.
Zprávař pan Karel si ještě odjede svůj vstup v 11 a my pomalu usedáme za mikrofony. Hustý vidět, jak to v reálu funguje, dosadit si za hlas z rádia třeba i konkrétního člověka a místo, odkud vysílá.
Jasně, ještě musí být dopravní info, vysočinská Zelená vlna. Všude na křižovatkách ale zrovna svítí červená…
Kdo mě provází, zpovídá a trošku stresuje? Hela Dvořáková, moderátorka, která mě sem vytáhla od pinpongového stolu. Už kdysi na bikovém svěťáku v NMNM se o to s Ondrou Rázlem pokoušeli, po pár letech to nakonec dopadlo (díky můj media manažere).
Hela: „Proč si ty hodiny chceš vyfotit zrovna v tenhle čas?“ Já: „Protože to vypadá hezky a navíc 11:11:11 jsem už prošvihl.“
Mixážní / odbavovací pult – malinko mi to připomíná křivky v Lightroomu, tak že bych to trošku pošteloval? Jestli jste mezi 11. a 12. hodinou slyšeli jen šum, možná právě proto…
Program pro posluchače na následujících pár minut, my už máme odpracováno, takže asi dojde i na prohlídku zázemí.
Co to tam ten kluk dělá? Proč nám tady odhrnuje záclony? Mám mu pomoc? Ne v pohodě, to jen hledám další místo na fotku, odraz v okně oddělující od nás další studio bude ideální. Trošku divně to prý vypadá na webkameře, ale co, třeba na to nikdo ani nekouká (hned po tom Michal Máša posílá screen z přenosu vysílání na netu).
Začíná Tour de Rozhlas. Reportér František zrovna obědvá a já ho při tom fotím, proto ten jeho výraz říkající, že mě v následující vteřině sejme vidličkou 🙂
Tohle mi nikdo nevysvětlil a asi ani nevysvětlí. Já si ale myslím, že Verča vede soutěž o nejvíce napsaných divných slov na tabuli, pan Lest není při zpracování reportáží nejrychlejší a Honza tloustne.
Osazenstvo horních kanceláří bylo zrovna na obědě někde venku, tudíž ani obsah půllitru mi není znám. Věřím, že je to nápoj plný vitamínů.
Reportéři v plném nasazení nechtějí být rušeni ani foceni, protože fakt pracují. Na nějaké připomínky proti focení čas ale mají, nicméně jsou pomalí, fotka je dávno hotová, čau.
Vedoucí programu Zdeněk se rád vyfotí, jen mu k tomu trošku přivřu dveře, průvan je svině. Bohužel z fotky nejde poznat, jaké má na nástěnce plakáty.
Konec legrace a zdržování, měl by si jít. Ještě se naposled s Helou vyfotíme. Teda zpěvák a moderátor písniček Jarda Hypochondr nás zaostřil a vyfotil, to jen pro pořádek. Díky!
Třeba zas někdy příště, Vysočino!