2.12.2025 Třebíč
Poslední měsíc roku 2025 načínám repkou ze zrekonstruovaného teniskového areálu v Třebíči. Tak nějak už klasicky sraz s Vendulkou před Penny a společná cesta skrz město, rychlá akce na místě, přestřižení pásky důležitými pány, dofotit a pádíme zpět. Nic světoborného…
4.12.2025 Jihlava
Hezky, pojedu fotit roboty do jihlavské nemocnice! Těším se, ale realita je trošku jiná. Robot je spíš naprogramovanej vozík, na kterej se dá nebo za něj zapřáhne náklad a on si pak sám dojede na místo určení. Takovej malej náklaďáček. Tohle bych ještě bral, ale proč je nás tady z médií a ostatních kolem celého projektu milion a půl lidí? Chudák náklaďáček se ani nemůže rozjet, protože většina z pozvaných stojí tak blízko, že ho senzory nepouštějí.
5.12.2025 Jihlava
Vždycky mi říkali, že patřím do pekla, tak jsem se tam konečně podíval. Několik desítek čertů, lidské končetiny nebo visící hlava oddělená od těla. Pár andělů a jeden Mikuláš, to bylo rychlofocení v jihlavském podzemí. A děti, děti se teda moc nebály.
5.12.2025 Havlíčkův Brod
V 15 hodin mám být na Střední stavební škole v HavlBrodě, kde bude představení simulátoru rypadla/bagru, který tam mají jako jediní v republice. Parkuju, v klidu připravuju věci, pomalu mířím do školy, do třetí hodiny ještě rezerva. Potkávám zástupce ředitele, zdravíme se a že jdu teda na ten simulátor. “Ale to už bylo od 14. hodiny”, dostávám trošku zásadní informaci, odlišnou od té, kterou jsme si potvrzovali v redakci i fotoplánem. Naštěstí nevadí, pan ředitel, mistr i jedna studentka/bagristka jsou ještě na místě, takže ukázka jen pro mě, vyfoceno, posláno, hotovo, žádnej stres.
6.12.2025 Jihlava
V jihlavské zoo se včera objevila ptačí chřipka, ten den už nás tam nepustí, takže se domlouváme na sobotu a jedu vyfotit vstup do zahrady přes dezinfekční rohože a vypuštěný rybníček, na kterém se nakažené labutě pohybovaly. Příjezd v pohodě, jen teda zatím žádní návštěvníci, takže volím taktiku prvně rybník, potom lidi. Mezitím stíhám kafe v areálu, protože pořád nikdo do zahrady nejde. Před 10. hodinou konečně první návštěvníci. Nejlepší fotka? Malé klokáně v kapse paní klokanové.
8.12.2025 Pelhřimov
Žonglovat se třema tenisákama umím, fakt. Ale žonglovat se třema šestikilovýma vrhačskýma koulema? Ne, to já nedám, ale jsou dva Slováci, kteří to zvládnou skoro celou minutu. Debilní focení v Muzeu rekordů? Vůbec, atmosféra napnutá jak houslová struna a emoce po novém slovenském rekordu za 59,38 vteřiny jako blázen. Dost často jsem rád za to 14 mm sklo!
8.12.2025 Žďár nad Sázavou
Přiznám se, že jsem od živé betlému čekal trošku více. Trošku více živých zvířat (nebylo tam ani jedno), trošku více přirozenosti (většina se odehrávala na ne úplně velkém zastřešeném pódiu). Ale! Děcka se snažila, černej kominík vypadal dobře a jedna světelně fajn fotka vyšla, Marie uprostřed temného pódia vypadá magicky.
10.12.2025 Žďár nad Sázavou
Pozdně odpolední telefon od redaktorky Věrky, máme info o ranním sundávání tunové sochy lva z jednoho domu na náměstí ve Žďáru. “Zajedeš tam? Možná z toho nic nebude, tak jak se ti chce.” Jasně že chce, podobné “rychlovky” bývají jak zajímavé, tak fotogenické. A přesně tak to bylo. Jediná blbá věc je, že od 11 hodin musím už doma editovat biatlonové fotky pro kolegu, takže nejpozději v 10 odjezd zpět. Mojí paměť a pohlcení během focení znám, takže hned po příjezdu lehce po osmé hodině nastavuju budík na 9:40, dvacet minut na editaci a poslání fotek z auta musí stačit.
Začínám obyč fotkama sochy na baráku, krásným secesním baráku. Lev je v jemné černé síti, která není ani skoro vidět, nabírám celky, detaily a v mrazu čekám, co bude dál, pohyb má začínat v devět hodin. Je tady i Dan z Rozhlasu, mohl mít super fotku v protisvětle, když procházel kouřem z vedle startujícího auta, ale nějaká paní se rozhodla projet zákazem vjezdu přímo mezi Danem a mým foťákem, takže nic…
Po chvilce přichází pár, pán i paní čas od času koukají na sochu. Aha, to jsou majitelé domu, kteří mají celou akci na starosti. Prý budou možná nervózní nebo nepříjemní, když akce nepůjde dobře. Nejsou, jsou v pohodě hned od začátku. Přijíždějí i dva restaurátoři, kteří celou operaci provedou. Zjišťujeme jak to bude probíhat a samozřejmě po zmínce o plošině a jeřábu je moje jediná starost, jestli mě na tu plošinu vezmou. Chtěl jsem brát dron, ale ve městě, u staré sochy s restaurátorama a nad místem, kde občas někdo projde, mi to nepřijde jako úplně čisté řešení, takže nakonec zůstává doma. Asi jen tušení, že sám budu dronem 🙂 Protože jo, plošinář je v poho, kluci restaurátoři taky, takže musím přerušit hovor s tiskovou města Blankou a běžím k plošině, aby nevystoupali beze mě. Petr Rejman je tím, kdo mě vyveze nahoru, asi to nedělá poprvé, krásně se točíme kolem ze všech stran, má to v ruce, od baráku jsme někdy jen 10 centimetrů, ale na jistotu. Mít fotky pouze ze země by byla nuda, tohle je nadstavba, bez které bych byl zklamanej! Krásný pohledy na město se sochou v popředí, detaily a ty siluety! Byť teda nej siluetu dělám až později ze země. Musím se loučit, biatlon čeká. Z auta posílám fotky, odesílají se hrozně rychle a cestou si pak uvědomuju proč, neexportoval jsem je v plným rozlišení jako obvykle, ale kdysi když se mi to stalo poprvé, tak mi fotoeditorka řekla, že na ČeTKu je to úplně v poho, takže to ani teď neřeším, byl by pro ně oser každou vydanou měnit za větší. Jakmile odjíždím, volám Věře, která se sem taky chystá nabrat rozhovory, jak vypadá situace. Nebere mi to, později volá zpět, zrovna mluvila s majitelem na místě, prostě jsme se minuli, když ona přijela a já editoval v autě 🙂 Dík za tyhle akce!
12.12.2025 Lipnice nad Sázavou
Večerní adventní prohlídky hradu Lipnice nad Sázavou, co k tomu napsat? Všude tma (chápu, jsou to večerní prohlídky), nikde lidi (chápu, je pátek, rozjede se to o víkendu). Běžím na věž, foťákem opřeným o ochoz zkouším na šíro kus hradního areálu s hvězdným nebem, ujde to. Běžím dolu, pár lidí u betlémů. Pán s holčinou u krbu, hezký světlo, jsou milí a něco zkoušíme. U stolu možnost pouštění lodiček ze skořápek. Pán se evidentně nechce fotit a je asi i nepříjemnej, nevím, přijde mi to tak. Toho fakt vydávat nebudu ani kdyby ta fotka byla dobrá, nechci. Setkání s panem kastelánem, už o sobě víme, třeba se tady zase objevím. Edituju klasicky v autě, přijíždí na skoro prázdný parkoviště obytňák, pani leze ven a naviguje. Fakt je všude halda místa, ale proč to nedat pět centimetrů ode mě, že jo? Však já nějak vycouvám…
13.12.2025 Žďár nad Sázavou
Tenhle den je spíš o kofeinu než o focení. Čtyři espressa v součtu, ty poslední dvě lepší než první. Poslední úplně poslední, už zavírají. Únava na max. Jo a focení na Zelené hoře, Slavnost světla. Podle Michala málo světýlek, sorry no. Ráno doma zjišťuju, že jsem u Michala v autě nechal čtečku a dvě karty, editoval jsem u něj v Dacii cestou ze Žďáru do NM. A jeli jsme jedním, nejsme dementi jet stejnou trasu dvěma autama ve dvou lidech. Ráno Michalovi volám, jeho nějaké blbé poznámky přecházím s nadhledem a posílám ho ještě v pyžamu se podívat před barák, jestli v autě fakt má moje karty. Volá zpět po pěti minutách, ne, v autě nejsou. “Ty vole, já jsem debil, já si je vlastně dal do kapsy u bundy!” No jo, je moc brzo ráno a já mám blbou paměť, možná i v hlavě jiný věci. Sorry, ale alespoň už máš za sebou ranní rozcvičku. Díky a díky!
14.12.2025 Třebíč
Speciální Chanukové prohlídky v třebíčské synagoze a domě Selingmanna Bauera. Nemůžu bejt úplně pozitivní ani tady. Přístup v íčku fajn a snaha při prohlídce taky, ale. Před x rokama jsem tady už fotil, šlo se opačným směrem než letos a hlavně to celé bylo živější, živé. Lidi v kostýmech, scénky, závěrečný skok oknem z domu. To mi tam chybělo, dost. Třeba zase příště?
15.12.2025 Třebíč
S Věrkou máme domluvené focení ve spolku Vrátka. Zaměstnávají tady kolem 50 lidí většinou se zdravotním postižením. Po rozhovoru s paní Rybníčkovou navštěvujeme několik jejich prodejních a výrobních provozů. Stánek na náměstí, kavárna, malá pekárna a dílna se zahradou. Snažej se a jde jim to, výslužka v podobě výborného cukroví to jen dokazuje, děkujem!
23.12.2025 Habry
Další, pro mě už třetí letošní focení ptačí chřipky na Vysočině. Po Valdíkově a jihlavské ZOO jsou to tentokrát Habry na Havlíčkobrodsku. Místo máme, jenom je trošku problém, že daná firma má ve městě dva velké areály a mapy ukazují ten, kde ptačí chřipka zatím není. Na místo přijíždím zase první lehce před sedmou ráno, ještě za tmy a deště. S hasičem se domlouvám kam můžu a že nemůžu skoro nikam, pak přijíždí i dvojice policistů a začínají hlídat u brány. Je to ale v poho, dá se s nima mluvit, takže probíráme drony, psovody a tak. Po pár fotkách od brány, kde není skoro nic vidět a tiskovém briefingu i s hejtmanem, se rozhoduju zkusit polňačku na druhé straně areálu. Po pár set metrech jsem na poli a v dálce vidím pohyb, tak se tam vydávám a od plotu fotím pracovníky v mundurech, jak likvidují jednu z hal plnou mrtvých slepic. Fotky k tématu fajn, ale příjemně se to fakt nefotí. Navíc když potom i vidím a hlavně slyším usmrcování ještě živých kusů pomocí oxidu uhličitého vháněného do popelnice s několika živými slepicemi. Cestou zpět projíždí po polňačce psovodka a asi mě kontroluje, protože kluci u brány se mě pak ptají, jestli na mě toho psa pustila nebo ne 🙂
24.12.2025 Jihlava
Štědrý večer znamená možnost vystoupat na Štědrovečerní věž kostela sv. Jakuba v Jihlavě. Nahoře už hrajou čtyři mladí muzikanti koledy a pan Kočka ze Společnosti přátel dělostřelby postupně vypaluje několik ran z historické muškety skrz okna věže. Hned první fotka vypadá prima, ale nezdají se mi jeho zavřené oči. Později při posílání fotek to vlastně ale vidím jako výhodu, dodává to snímku dramatičnost a ukazuje sílu výstřelu. O patro níž už kolegové rozdávají příchozím svařák (já dostal hned na začátku, asi na mě viděli, jak mi výstup dal zabrat, sotva jsem dýchal, málo tréninku) a ti se pak dostávají na vyhlídkový ochoz, kde taky pár fotek dělám. Při sestupu z věže si všímám dvou mladíků zvonících na tamní zvony, tak se odvažuju přes zavřená vrátka vstoupit a přes jejich počáteční zděšení, že jim tam někdo vlezl, dělám sérii fotek, bez kterých by repka nebyla kompletní a tak pestrá.
25.12.2025 Telč
Dneska bez focení, tak se odpo jdu proběhnout. No jo, chyba. Špatné šlápnutí a pár dnů klidu s ortézou a berlema, poslední focení roku už asi bylo, tentokrát silvestrovský výšlap na Javořici nedám…
30.12.2025 Habry (zas a znovu)
23. jsme si tak v Habrech plánovali, kdy sem asi pojedeme znova. Velkochovy slepic tady mají dva, jen pár set metrů od sebe a bylo by divný, kdyby v jednom ptačí chřipka byla a v druhém ne. Tipovali jsme to trošku dřív, nakonec to vyšlo až na předposlední den roku. Focení je pořád dokola, i když se člověk snaží najít nové pohledy a využívat alespoň trošku každý daný areál, kde fotí. Tady mě zaujala cedule “Zde vejce neprodáváme” na vjezdové tabuli. No, dneska fakt nic neprodaj, ani kdyby chtěli. Vybíjení slepic je focení od focení horší a horší. Začalo to v listopadu u Třebíče, neviděli jsme nic kromě kontejnerů a lidí ve “skafandrech”. Minule už to bylo malinko dostupnější, zpoza plotu šlo zachytit nakládání mrtvých velkých slepic. Jestli vypadaly tak jak vypadaly kvůli té nákaze nebo prostě protože je tak v těhle zařízeních chovaj, nevím. Zvuk pár umírajících kusů v klasické černé popelnici naplněné oxidem uhličitým nebyl úplně příjemnej. No a tady už házení mrtvých i živých do kontejnerů. Zvuky podobné jako minule, ale těm živým se končit evidentně nechtělo, takže se snažili i trošku lítat. Moc jim to nešlo, peří na sobě moc neměly. Jinak standard, jen na poli na mě zase vyběhl pán od policie, jestli bych nemohl jít pryč, jsem moc blízko těm kontejnerům a nákaze. Jdu. Mluvčí hasičů se mě za pár minut ptá, jestli mě lapili, tak říkám, že ne, byl jsem jen přátelsky vyveden, pohoda.
31.1.2025 Polnička
V malé vsi u Žďáru nad Sázavou pořádají hobby závod na starých lyžích. Zase podle mě fotogenická akce, trošku si ji prosazuju v redakci a jedu. Tentokrát možná vyzní líp barevná série, ale tady jedem černobíle, takže smůla…na lyžích jsou všichni od malých po zkušené, asi dvacet lidí, někteří v dobovém oblečení. Tipuju, že lyže má pár jednotlivců starších než jsou oni sami. Je to taková blbinka tahle akce, fotky jsem doufal, že budu mít asi trošku lepší. Ale těší mě ta, kdy jsem jednomu pánovi vlezl do auta a skrz interiér fotil jeho přípravu na akci. A tahle s hvězdičkou na správném místě je dílem náhody, nic nevhodného tam neskrývá, aspoň myslím.
Souhrn měsíce 12-2025:
Celkem 16 reportáží během 14 fotodní, naježděno 1428 km, vydáno 239 fotek